73
Když pak
G
napadne
G
sníh, pojedeš
Hm
do hor
Hm
se svou
C
partou ze
C
školních let,
D D
přátel máš
G
víc,
G
než bývá
Hm
zvykem,
Hm
ale
C
žádný z nich ne
C
zná tvůj svět,
D
netuší.
D
®
Tvůj
G
stín, to je
G
stín něžných
Hm
písní,
Hm
tvá
C
dlaň je
C
tajemství
D
víl,
D
kdo
G
slýchá tvůj
G
hlas, ten je
Hm
ztracen,
Hm
ten se na
C
vždy pola
C
pil, úsměv
D
tvůj, to je ta
D
past.
Ten
G
pán, co
G
prý si tě
Hm
vezme,
Hm
musí
C
být multi
C
milion
D
ář,
D
říkáš to
G
všem tak
G
vážně, že ti
Hm
věří,
Hm
jen
C
já stále
C
pročítám
D
snář a hledám
D
v něm.
®
Já tu
G
čekám, až
G
vrátíš se
Hm
z toulek,
Hm
ty
C
dálky
C
nevedou
D
dál,
D
ať
G
chceš nebo ne
G
chceš, tak
Hm
končí,
Hm
a
C
vítr nik
C
do nespou
D
tal, ani já.
D
Pojď
G
jednou ke mně
G
blíž, jeden
Hm
krát,
Hm
a já ti
C
povím,
C
kdo vlastně
D
jsem,
D
vypni
G
gramofon, nech té
G
hry, zanech
Hm
přátel,
Hm
slétni
C
z oblak na
C
pevnou zem, tiše
D
stůj a poslouchej.
D
® (To já
G
vcházím do tvých
G
snů, … ) ® (instrumental play)