Basic HTML Version
29
ANDÍLEK - A. Brichta
A
Před léty s úsměvem, bloudíval Žižkovem,
D
už starší pán, Andílci říkal dětem.
A
Kabát až na paty, vzpomínky odvátý,
D
a jak byl sám, dárky chtěl dávat lidem.
A
Patřil k těm bezejmen, co potkáš za rohem,
D
a každý věděl hned, kdo je to Andílek.
X.
Hm
Vlající
D
dlouhý bílý
A
vlasy,
Hm
a srdce
D
doko
A
řán,
Hm
hádej, če
D
ho se dočkal
A
asi
Hm
ten
D
starej
A
pán.
Hm
®:
Byl tak
Hm
zvlášt
G
ní, krmil
D
kočky toula
A
vý,
byl tak
Hm
zvlášt
G
ní, neměl
D
nic a chtěl
A
dát.
Byl tak
Hm
zvlášt
G
ní, šaty
D
trochu děra
A
vý,
byl tak
Hm
zvlášt
G
ní, že's
D
ho musel mít
A
rád.
A
Zůstal stát na schodech, to už se hlásil věk,
D
chraptivý dech, občas ho přepad kašel.
A
Výlohy obchodů, smály se důchodu,
D
možná měl pech, možná svý štěstí našel.
A
A jak se slehla zem, kvete strom nad hrobem,
D
ten zůstal s ním, když člověk zap..ěl.
A
Patřil k těm bezejmen, co potkáš za rohem,
D
a každý věděl hned, kdo je to Andílek.
X.
®
Sólo:
X.
®2x